Publikováno: 12. 7. 2016
Pokud se chcete blíže seznámit s databází PostgreSQL, máte jedinečnou možnost učit se od toho nejpovolanějšího. Pavel Stěhule dlouhá léta aktivně spolupracuje na vývoji PostgreSQL a nyní se s Vámi podělí o své know-how v kurzu Administrace PostgreSQL.
Během třídenního školení se naučíte instalovat a konfigurovat databázový systém, vytvářet, spravovat a udržovat databáze, používat nástroje pro práci s databází, nastavit a používat monitorování databáze, zabezpečit databázi, zálohovat a obnovovat zálohy, replikovat databázi a mnoho dalšího.
Jak se PostgreSQL vyvíjelo a jaké jsou trendy v oblasti databází? Zeptali jsme se pana Stěhuleho v krátkém rozhovoru:
Jak dlouho s PostgreSQL pracujete?
Od roku 2002 – tedy 14 let.
Jak se za tu dobu PostgreSQL proměnilo? Považujete některé funkce za přelomové?
Za tu dobu se nezměnil jen Postgres, ale i celé IT. Už když jsem začínal, tak byla PostgreSQL slušná databáze s dobrými základy. Bez problémů se používala v intranetech, v provozních systémech. Nicméně téměř nenabízela žádné korporátní funkce – vestavěnou replikaci, Point In Time Recovery, pokročilejší nástroje pro monitorování. Těch 14 let vývoje (a opravdu intenzivního vývoje) je velmi znát, replikaci nakonfigurujete za 5 minut, nechybí funkce z ANSI SQL 2011 – rekurzivní dotazy, analytické funkce. Nechybí podpora XML, JSONu. Také každým rokem přibývá korporátních zákazníků, kteří už migrují nebo alespoň uvažují o migracích interních systémů na PostgreSQL.
Přelomová byla podpora MS Windows, čímž se PostgreSQL dostalo do povědomí výrazně více uživatelů. Díky podpoře XML a JSONu i jako dokumentová (nebo hybridní relačně-dokumentová) databáze. Podporou vestavěné replikace a navazujících funkcí se PostgreSQL dostala blíž ke kritickým aplikacím. A samozřejmě teď v 9.5 podpora více CPU pro jeden dotaz znamená výrazný posun.
Pro jaké použití se PostgreSQL dobře hodí a kde jsou naopak jeho limity?
Postgres je kvalitní, dobře vybavená, ale pořád jednoduše instalovatelná a udržovatelná transakční relační SQL databáze. Kde se hodí SQL, tam se hodí i PostgreSQL. Mám dobré zkušenosti s podnikovými intranety. PostgreSQL je databáze doporučovaná pro Jiru a Confluence. PostgreSQL se používá pro řízení a monitorování průmyslových linek. Díky hodně dobré podpoře geoinformatiky (PostGIS) je základem většiny geoinformatických aplikací používaných obecními úřady, státními podniky i státní správou.
K čemu se PostgreSQL nehodí, tak to je zpracování krátkodobých dat. Je to databáze navržená pro dlouhodobé bezpečné uložení relativně stabilních dat – je to dobrá databáze, ale špatná cache. Není to ani databáze určená pro Big Data (některé forky Postgresu jsou naopak pro tento účel optimalizované). Stovky GB v Postgresu na adekvátním železe nejsou problém, nedovedu si ale představit několika TB databázi (ačkoliv takové jsou). V GD máme na serverech v jedné instanci Postgresu tisíce databází dohromady o velikosti jednotek TB, ale to je minimálně pro Českou republiku atypické.
Jaké vidíte v současnosti trendy v oblasti databází?
Aktuálně vidím konsolidaci NoSQL databází (lépe řečeno nerelačních databází, jelikož některé z nich už podporují SQL a věřím, že časem všechny významnější projekty SQL budou podporovat). Po trochu zmatených bouřlivých letech už se ví, jak a na co nerelační databáze používat a kde používat stále relační databáze. Z nerelačních databází, které byly hodně sparťanské, se stávají komfortní a užitečné nástroje pro řadu úloh. Pro analytiku se v relačních databázích prosadily sloupcové databáze. Pomalu, ale jistě, nastupují paměťové CPU optimalizované databáze.
